Jak organizovat firemní akci
Organizace firemní akce se na první pohled může zdát jako jednoduchý úkol, ale realita často ukazuje opak. Mnoho firem investuje nemalé prostředky do aktivit, které místo utužení kolektivu přinášejí spíše únavu nebo rozpačité pocity. První a zásadní chybou bývá špatně zvolená aktivita.
Pokud program neodpovídá složení týmu nebo jeho zájmům, stává se z teambuildingu pouhá povinnost, kterou si nikdo neužije. Klíčem k úspěchu je vybrat takovou činnost, která lidi přirozeně propojí, aniž by je nutila do něčeho, co je jim vysloveně nepříjemné.
Je důležité si uvědomit, že každý teambuilding dostává lidi mimo jejich komfortní zónu. I když je mírné vystoupení z každodenní rutiny žádoucí pro budování nových vazeb, příliš velký tlak na výkon nebo fyzickou zdatnost může mít opačný efekt. Lidé se pak místo spolupráce soustředí na vlastní nejistotu. S tím úzce souvisí nucená účast. Pokud zaměstnanci cítí, že je akce povinná pod hrozbou postihu nebo špatného pohledu vedení, přicházejí již s negativním nastavením. Dobrovolnost a vnitřní motivace jsou přitom základem pro vytvoření uvolněné atmosféry, ve které se vztahy budují přirozeně.
Dalším problematickým bodem je chybějící jasný cíl nebo důvod teambuildingu. Akce pořádaná jen proto, aby se „něco udělalo“, málokdy přinese trvalé výsledky. Před plánováním by si měl organizátor odpovědět na otázku, co má být výstupem. Chceme oslavit úspěšný projekt, vyřešit napětí v komunikaci, nebo jen představit nové kolegy? Bez jasného záměru se z akce stává pouhý výlet, který postrádá hlubší smysl pro fungování firmy.
Častým nešvarem je také příliš nacpaný program, který nutí lidi být neustále v pozoru. Snaha využít každou minutu k aktivitám vede k tomu, že účastníci nemají prostor pro neformální rozhovory, které jsou pro stmelení týmu často nejdůležitější. Přehlcený harmonogram vyvolává stres a únavu, což je přesný opak toho, čeho chceme dosáhnout. Kvalitní netradiční teambuilding by měl nabízet vyvážený poměr mezi organizovanou hrou a volným časem, kdy se tým může nadechnout a v klidu probrat dojmy z prožitého dne.
Poslední kritickou chybou bývá nezískání zpětné vazby po akci. Po skončení turnaje nebo výletu často management považuje věc za vyřízenou. Bez názoru účastníků ale není jasné, co se týmu líbilo a co naopak vyvolalo negativní reakce. Právě zpětná vazba je jediným nástrojem, jak se poučit pro příště a zajistit, aby příští firemní aktivita byla ještě úspěšnější. Pokud se například ukáže, že týmová zábava na ledě v podobě Ice Stocku sklidila úspěch díky své přístupnosti a humoru, je to jasný signál, jakým směrem se ubírat při dalším plánování. Bez dialogu s týmem zůstává organizace teambuildingu jen sázkou do loterie.
